Čínské exportní kontroly 2024–25: Surovinová zbraň v akci
Čína systematicky eskalovala exportní omezení kritických minerálů — gallium, germanium, antimon, grafit a magnety ze vzácných zemin. Zelená transformace a obranný průmysl Západu čelí strukturálnímu deficitu.
V prosinci 2024 Čína oznámila zpřísnění exportních kontrol gallia, germania a antimonu — materiálů klíčových pro polovodiče, optická vlákna, noční vidění a munici. Šlo o eskalaci trendu, který začal v červenci 2023 omezeními gallia a germania.
V prvním čtvrtletí 2025 následoval dramatický krok: čínský export fosfátů — klíčové suroviny pro hnojiva a potravinovou bezpečnost — klesl o 90 %. V březnu 2025 přibyla omezení na magnety ze vzácných zemin, které jsou nezbytné pro elektromotory, větrné turbíny a přesně naváděné zbraně.
Čísla ukazují rozsah čínské dominance: 60–70 % těžby vzácných zemin, ale hlavně 85–90 % jejich zpracování. I když se ruda těží jinde (Austrálie, Myanmar), zpracovatelský řetězec vede přes Čínu. Embargo vzácných zemin v roce 2010 proti Japonsku bylo precedentem — ale mělo omezenou dobu trvání. Současná eskalace je systematická a strukturální.
Dopad na Evropu a ČR je přímý: automobilový průmysl (Škoda, elektromotory), obranný sektor (magnety pro naváděné systémy), energetická transformace (větrné turbíny, baterie). EU iniciovala European Critical Raw Materials Act, ale budování alternativních zpracovatelských kapacit trvá 7–15 let.